|
|
Osmanské nebezpečí ve střední Evropě počátkem novověku - pracovní text pro výuku dějepisu na gymnáziu
MÁSÍLKO, Martin
Diplomová práce se zabývá osmanskými výboji do střední Evropy v předbělohorské době ohraničené léty 1526 (bitva u Moháče) a 1606 (konec patnáctileté války). Hlavní pozornost se zaměřuje na válečné operace z uherských bojišť a s tím spojené vysílání zemské hotovosti z habsburského soustátí. Nastalá situace se nedotýkala pouze válečníků, kteří okusili bojiště, ale také obyvatel Království českého, zvláště Moravského markrabství. Představitelé obou skupin prožívali do té doby neznámou situaci a svým chováním a jednáním na ni reagovali. Na odborný výklad plynule navazuje didaktická část určená středoškolským pedagogům, jež transformuje téma do podoby školní látky. Na závěr nechybí ani výběrová výuková edice okolo desítky pramenů korespondujících se strukturou práce.
|
|
|
Zemská správa v Čechách ve vztahu k veřejnosti v letech 1900 - 1908
Patočka, Jaromír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Zemská správa v Čechách ve vztahu k veřejnosti v letech 1900-1908 Abstrakt Na počátku 20. století se pod pojmem České království rozuměla jedna z korunních zemí, ze které se skládala "západní polovina" habsburské monarchie zvaná Předlitavsko. České království bylo veřejnoprávní korporací, která se podílela na výkonu veřejné správy. Jeho činnost zahrnovala především úkoly správní povahy, ale podílelo se omezeným způsobem i na výkonu státní moci. České království jako subjekt veřejné správy spravovalo na počátku 20. století její velice rozsáhlou agendu. Ta začínala např. u dohledu a regulace nižší samosprávy, pokračovala přes velice výrazné aktivity v rámci veřejných staveb, patřila k ní činnost ve vztahu k národnímu školství a zasahovala do oblasti kultury. Veliký význam měly zemědělské záležitosti a působnost v rámci menšího podnikání. V osmdesátých letech 19. století získala většinu poslaneckých mandátů na Zemském sněmu Království českého koalice konzervativní šlechty a české občanské politiky. Ta však posléze trpěla politickými přesuny v českém občanském táboře. Na počátku 20. století se již dlouhodobě vyhrocovaly česko-německé vztahy. I tato realita ovlivňovala chod zemské politiky v Čechách. Přestože byly vztahy české občanské politiky a konzervativní aristokracie komplikované, drželi proponenti české...
|
|
|
České země a avignonské papežství v letech 1378-1419, diplomatické aspekty
Vlková, Tereza ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
0 ABSTRAKT Cílem mé diplomové práce bylo nastínit dění v době velkého západního schizmatu, zejména pak v jeho prvních dvou třetinách, a to mezi Českým královstvím a Královstvím francouzským. Důraz byl kladen zejména na osobnost francouzského královského diplomata a posla Honoré Boveta, jenž osobně navštívil dvůr českého a římského krále Václava IV. v roce 1399. Abych získala co nejvíce informací o vztazích výše zmíněných království, vycházela jsem z primárních i sekundárních pramenů a odborné literatury, které byly k danému tématu vydány. Dále jsem využila jednosemestrálního studijního pobytu ve Francii k navštěvování tamních přednášek a konferencí i ke konzultacím s francouzskými medievisty. V práci je věnován prostor jak jednotlivým královstvím a dění v nich, zejména ve věcech církevně-politických, tak rozboru nejvýznamnějších prací Honoré Boveta týkajících se jeho názoru na schizma a církev vůbec. Výsledkem mého bádání je jednak celkový pohled zejména Francie na České království, zvláště pak na českého krále Václava IV., v době církevní roztržky v podobě dvojpapežství trvající od roku 1378 do roku 1417, jednak snaha vystihnout Bovetovy postoje ke schizmatu a osobnostem s ním souvisejících na základě jeho děl.
|
|
|
Cesta ke vzniku Zemského statistického úřadu v Čechách a jeho činnost
Hamouzová, Michaela ; Závodský, Prokop (vedoucí práce) ; Kačerová, Eva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vývoji úřední, především zemědělské statistiky v Čechách až po vznik Zemského statistického úřadu království Českého. Práce je také doplněna četnými dobovými citacemi a ilustracemi, které umožňují čtenáři širší pochopení okolností vzniku a rozvoje statistiky a přibližují tak nesnadné počátky statistických šetření. Přínosem práce je poskytnutí ucelené představy o činnosti a fungování Zemského statistického úřadu a jeho publikacích. První část práce je věnovaná počátkům úřední statistiky v habsburské monarchii a osobnostem, které se zasloužily o její rozvoj. Následující část se zabývá zemskou statistikou v českých zemích a především vznikem Zemského statistického úřadu království Českého. Dále je vytvořen přehled o činnosti úřadu až do konstituování Státního úřadu statistického v samostatném Československu. Jsou zde blíže popsány metody a průběh statistických šetření a obtíže s nimi spojené. Závěr kapitoly mapuje činnost úřadu za I. světové války a její vliv na tehdejší statistku.
|
|
|
Zemští škůdci na počátku raného novověku
VALIGOVÁ, Tereza
Bakalářská práce poskytuje ucelený pohled na zemské škůdce na základě právních dokumentů od přelomu 14. a 15. století do roku 1627. Prostřednictvím Zemských zřízení, královských nařízení a konkrétních příkladů čerpaných ze šlechtické korespondence v časovém období konce 15. a začátku 16. století vymezuje typologii a průběh škůdcovství. Vymezuje konkrétní zemské škůdce, kteří byli známí po celém Království českém. Jednalo se především o Kryštofa a Jindřicha z Gutštejna, kteří působili za hranice země a tím ohrožovali království. Dále známý příběh msty Starému Městu pražskému od Jiříka Kopidlanského, na jehož pozadí se promítal stavovský boj šlechty a měst.
|
|
|
Státní a zemská statistika na našem území 1897 - 1918
Exlerová, Aneta ; Závodský, Prokop (vedoucí práce) ; Kačerová, Eva (oponent)
Cílem mé práce je po shromáždění a prostudování dostupné literatury popsat a analyzovat vývoj statistiky v českých zemích od prvopočátečních šetření přes období vlády Marie Terezie až po vznik a působení zemských statistických úřadů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zmínit se o činnosti těchto úřadů, o jejich publikaci a především o jejich významu. Zároveň se věnuji i nejdůležitějším osobnostem té doby, které se o zrod či samotnou činnost těchto úřadů zasloužily. Ve své práci se rovněž snažím vystihnout nejdůležitější a nejpodstatnější znaky tohoto období z hlediska demografického.
|
|
|
Zemské statistické úřady
Fator, Jiří ; Závodský, Prokop (vedoucí práce) ; Černý, Jindřich (oponent)
V českých zemích na začátku dvacátého století. Popsání činnosti úřadů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Proč a jak byly zřízeny. Kteří odborníci stáli za jejich prací. S jakými výsledky úřady přišly. Jaký vliv měly na českou statistiku. Předchůdci, činnosti, srovnání.
|
host ::
RSS.